Pamětní deska: Alois Líbal

Dne 23. června 2023 byly na domě Josefa Bratmanna slavnostně odhaleny dvě pamětní desky, které jsou věnovány Rudolfu Bratmannovi a Aloisu Líbalovi. Realizace desek, v tvarech i písmu inspirovaných secesním objektem, je dílem studentů Akademie Světlá nad Sázavou.

JUDr. Alois Líbal se narodil v roce 1897 ve Veselí nad Lužnicí, jeho otec, advokát, zde byl svého času starostou. Po studiích práv na Univerzitě Karlově nastoupil Líbal v roce 1923 jako advokátní koncipient u valašskoklobouckého advokáta Leopolda Špíška, později působil v kloboucké advokátní kanceláři Jana Susedíka, v roce 1934 se osamostatnil. Roku 1937 koupil dům Josefa Bratmanna. Byl mimo jiné velkým propagátorem turistiky. Doplňme také, že v Kloboukách u něj rád pobýval jeho o rok starší bratr, akademický malíř Franta Líbal, který v Kloboukách a na jižním Valašsku vytvořil řadu svých obrazů.

Za druhé světové války se Alois Líbal zapojil do odboje, pomáhal zejména při ilegálních přechodech přes hranice. Po únoru 1948 mu byla advokátská činnost zakázána, pracoval jako úředník v brumovském MEZu. Posléze se zapojil do činnosti Světlany, největší protikomunistické organizace u nás. Byl v přímém kontaktu s Rudolfem Lenhardem, pomáhal skrývat - a to i ve svém domě - Antonína Janošíka, čtyřiadvacetiletého chlapce z Lidečka, jenž působil jako "agent-chodec". Líbal byl také autorem textu jednoho z letáků vyzývajího k odporu proti komunistům. Za své zapojení do Světlany byl Líbal odsouzen k pokutě 50 000 Kčs a k dvaceti letům vězení (Lenhard i Janošík patřili k těm, kteří byli popraveni), jeho dům připadl státu. Alois Líbal byl propuštěn v roce 1960 (amnestie), rehabilitace už se ale nedožil. Závěr života strávil ve Veselí nad Lužnicí. Zemřel v roce 1977.