Valašskokloboucký roubený dům čp. 7 je jedním z posledních roubených domů
dokumentujících jednak valašskoklobouckou předměstskou architekturu, jednak tzv. předpožárovou
architekturu (v červenci 1896 srovnal velký požár se zemí téměř polovinu města, událost je
označována za největší požár na Moravě v 19. století). Na počátku zvýšeného zájmu o chátrající
stavbu v roce 2000 bylo zjištění, že s usedlostí je už od konce 16. století spojen rod Pivečků.
Jedním z cílů programu Nadace Jana Pivečky je také úsilí o zachování a udržování odkazu rodiny Pivečkovy,
v souladu s tímto cílem tak vznikal záměr, aby objekt sloužil k prezentaci lidového bydlení s důrazem na 19.
a počátek 20. století, k prezentaci obuvnických tradic Pivečků i jihovalašského regionu a především k
uchování a dalšímu rozvíjení těchto tradic. S touto vizí Nadace Jana Pivečky počátkem roku 2001 dům zakoupila.
Stavitelem domu byl Jan Pivečka, který zde hospodařil od roku 1874. Jedním z jeho prvních kroků jako hospodáře byla
právě novostavba domu. Janův bratranec Josef Pivečka, mistr cechu koželužského, opustil v roce 1860 Klobouky
a usadil se ve Slavičíně. Třetí generace Pivečků ve Slavičíně spojila strojovou výrobu kůží s obuvnickým průmyslem
a firma Japis (Jan Pivečka - Slavičín) se stala jedním z nejvýznamnějších hospodářských podniků na jižním Valašsku.
Reprezentantem čtvrté slavičínské generace byl mezinárodně uznávaný obuvnický odborník Jan Pivečka (1919-2004).
Literatura: J. Vrbová – P. Odehnal - R. Vrla: Datování a vývoj dispozice domu čp. 7 ve Valašských Kloboukách (okres Zlín). In: Zprávy památkové péče 63, 2003, č. 3, s. 165-167.
P. Odehnal: Historický průzkum roubeného domu čp. 7 ve Valašských Kloboukách. In: Sborník ze semináře Dřevěné stavby. Průzkum, dokumentace, ochrana, využití. Rožnov pod Radhoštěm, 11.–13. září 2002. Praha – Rožnov pod Radhoštěm – Ostrava – Vsetín 2003, s.13-15.
P. Odehnal: Jan Pivko Švec a klobucká dřevěnice čp. 7. In: Vlastivědné kapitoly z Valašskokloboucka I, 2000, s. 45–47.
